Brněnský achitektonický manuál
Architekt a inženýr Jaroslav Josef Polívka (1886−1960), který později proslul jako dlouholetý inženýr Franka Lloyda Wrighta a spolupracovník Eduarda Torrojy, zanechal v areálu nového výstaviště u příležitosti Výstavy soudobé kultury v roce 1928 soubor pěti realizací. Ze všech staveb už dodnes existuje jen jedna: dům Svazu čsl. díla. Po přednášce v prostorách Bauerova zámečku (zmíníme i kuriózní spojitost Jaroslava J. Polívky a Adolfa Loose) bude následovat procházka po místech, kde Polívkovy realizace stávaly. Polívka v Brně spolupracoval s Josefem Havlíčkem, Karlem Honzíkem, Ladislavem Žákem či Hanou Kučerovou-Záverskou a měl zde na přelomu 20. a 30. let i pobočku své kanceláře. Přednáší historik umění Ladislav Jackson, který se dílem J. Polívky zabývá dlouhodobě a připravuje v současné době architektovu monografii. Z důvodu omezené kapacity si prosím místa na přednášku, která je součástí festivalu Open House Brno, rezervujte zde
K zámečku se dostanete vstupem na výstaviště přes služební vchod BVV, který se nachází pod schody u tramvajové zastávky Výstaviště-hlavní vstup. Přednášku pořádá Dům umění města v rámci projektu Brněnský architektonický manuál.
Kontakt pro případné dotazy: jicinska@dum-umeni.cz, 775 881 244
Bauerův zámeček byl donedávna známý jen odborné veřejnosti jako jediná částečně dochovaná realizace Adolfa Loose v Brně (tzv. Loosův mramový sál), stojící na okraji areálu výstaviště, tak trochu ve stínu obdivovaných funkcionalistických výstavních pavilonů. V přízemí zámečku je instalovaná drobná expozice Místo v čase a prostoru, která divákovi přiblíží historii místa od jeho vzniku v roce 1815, kdy byl zámeček jedinou stavbou v rozlehlé zemědělské oblasti, aby se později stal sídlem Bauerovy rodiny, kolem něhož vyrostl moderní cukrovar a s Brnem ho spojila nově zbudovaná tramvajová dráha. Součástí areálu se na konci 19. století stal díky finančnímu přispění Viktora Bauera také velodrom, který od svého vzniku dosud slouží svému účelu. Krátce poté, co se Bauerovi do zámečku v roce 1919 nastěhovali, vznikl plán na vybudování dnešního výstaviště, v roce 1923 byly pozemky kolem zámečku od Viktora Bauera vykoupeny, ovšem za výrazně nižší tržní cenu. Rodina pobývala v Brně ještě do poloviny 30. let, zámeček společně s dalším majetkem jim byl zabaven v rámci poválečných konfiskací a velká část vybavení byla pak přesunuta do zámku v Lysicích, ale také do blízké vily Stiassni, kde se některé předměty nachází dodnes. Autorka výstavy, architektka Lenka Štěpánková, věnuje v textech pozornost jak historii zámečku a osudům Bauerovy rodiny, ale také osobnosti samotného Adolfa Loose. Ve stručnosti jsou zde představeny jeho nejvýznamnější realizace u nás i v zahraničí, včetně dalších staveb, jejichž objednavatelem byl Viktor Bauer (vila v Hrušovanech u Brna, vybavení bytu v Drážďanech). Během muzejní noci bude zpřístupněna také místnost v 1. patře, kde se nacházela ložnice Margarety Bauer, s částečně dochovaným původním nábytkem ve stylu Ludvíka XVI. Vstup do zámečku je možný také díky spolupráci s festivalem Open House Brno.
Ve vývoji veletržního výstavnictví v Evropě ve 20. století představovala důležitou etapu meziválečná léta, kdy kromě řady výstavních společností vzniklo také mnoho nových moderních veletržních areálů. Přednáška architektky brněnského výstaviště, Lenky Štěpánkové, přibližuje nejvýznamnější evropská výstaviště z tohoto období, okolnosti jejich vzniku i jejich současnou podobu. Se svou dlouhou tradicí pořádání veletrhů a dochovanou funkcionalistickou výstavní architekturou se dnes Brno a Praha řadí po bok nejznámějších veletržních měst v Evropě, jakými jsou například Milán, Lipsko, Paříž, Barcelona, Kolín nad Rýnem, Brusel, Poznaň nebo Lyon. Z důvodu omezené kapacity si prosím místa na přednášku, která je součástí festivalu Open House Brno, rezervujte zde.